Tváření za tepla

Tváření plechů za tepla je důležité zejména pro výrobce automobilů a jejich subdodavatele. Je vhodné pro všechny úrovně kvality oceli. Komponenty vyrobené touto metodou jsou lehčí a dosahují lepších hodnot při nárazových testech.

Tváření za tepla je proces tváření plechů, který je známý také jako kalení ve formě nebo kalení v lisu. Všechny procesy tváření probíhají nad teplotou rekrystalizace použitého kovu. Během tváření plechu za tepla dochází k regeneraci a změkčení materiálu. To umožňuje vysoký stupeň tváření i přes nízké tvářecí síly. Tváření za tepla zahrnuje několik procesů, jako je kování, válcování za tepla a vytlačování. Technologie tváření je upravena v normě DIN 8582 a umožňuje zpracovávat i vysokopevnostní materiály podle požadavků. Tento proces je vhodný zejména pro obrobky, které musí odolávat vysokému zatížení (válce, klikové hřídele, ojnice, převody).

Při tváření za poloohřevu se používají teploty mezi tvářením plechu za studena a za tepla. Průmysloví uživatelé kombinují výhody obou procesů a snaží se vyhnout nevýhodám obou technologií volbou konkrétní teploty tváření. Tváření za poloohřevu vyžaduje menší tvářecí síly než tváření za studena. Chlazené komponenty mají menší rozměrové tolerance než komponenty tvářené za tepla. Při tváření za studena probíhá tváření pod teplotou rekrystalizace. K dosažení srovnatelného stupně tváření jsou zapotřebí vyšší tvářecí síly. Výsledkem jsou přesné díly s menšími rozměrovými tolerancemi a dobrou povrchovou strukturou. Aby se dosáhlo zpevnění tvarovaného obrobku, je upraven rekrystalizačním žíháním.