Analýza pomocí systému ZEISS i.Profilerplus vedle standardních zkoušek zraku, které obvykle zrak měří pouze během dne a při vysokém kontrastu, bere v potaz také změny světla, kontrastu, odrazů a barev. Takto je možné zhodnotit zrakovou ostrost osoby za různých světelných podmínek a kontrastů. Je to stejně složité jako otisk prstu, nicméně letmý pohled na systém v praxi vysvětlí vše: systém ZEISS i.Profiler®plus využívá prostřednictvím infračerveného světla technologii vlnoplochy a na sítnici vysílá bod světla, pomocí kterého analyzuje optické vlastnosti pacientova oka. Světlo u každého z nás podléhá mnoha odchylkám, které jsou využity k vytvoření přesného obrazu oka a jeho vlastností. To zajišťuje přesné určení běžných vad zraku (např. krátkozrakost či dalekozrakost), ale také aberací vyšších řádů – vad, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu vašeho zraku za tmy a za šera. Mnoho z těchto zrakových problémů nelze zjistit s použitím běžných měřících procesů, např. sférických aberací: světelné paprsky se lámou silněji na okraji čočky než v jejím středu, což vede k omezenému vnímání kontrastu. Další aberací vyššího řádu je asymetrická vada, při které se světelné paprsky lámou způsobem vytvářejícím něco jako chvost komety. Pokud tato vada není léčena, oba problémy mohou vést k potížím s viděním za slabého osvětlení či za tmy.
Stručně řečeno se jedná o zkoušku kombinující klasickou subjektivní a objektivní refrakci se systémem ZEISS i.Profilerplus, který bere v potaz veškeré aspekty vidění. První systémy tohoto druhu byly schopné analyzovat pouze několik částí oka, zatímco systém ZEISS i.Profilerplus je schopen měřit přes 1500 referenčních bodů oka za pouhých 60 sekund.
Optometrista Jürgen Jainta se k tomuto systému vyjádřil následovně: „Údaje měření můžeme využít ke zlepšení vidění v noci. Například vidíme, že osoba, která nosí brýle a při testu provedeném přes den se u ní prokázala krátkozrakost a optická mohutnost minus 1,5, ve skutečnosti potřebuje mohutnost minus 2,0, když jsou její zornice rozšířené. To vše, aby viděla ostřeji a v noci byla schopna vnímat vyšší kontrast.“
Takto jsme schopni vnímat jakousi optickou mapu očí – s mnoha informacemi, které mohou vylepšit zejména vidění v noci. Nenapravené problémy se zrakem příslušné osoby znevýhodňují, zejména za špatné viditelnosti. Pokud jsou dříve nezjištěné potíže se zrakem rozpoznány a napraveny vhodnými brýlemi, nositelé s nízkým stupněm šerosleposti či špatným viděním za tmy si mohou užívat lepšího vidění.