Zelený zákal (glaukom) – vše, co potřebujete vědět o druhé nejčastější příčině slepoty

Zelený zákal je komplexní onemocnění s mnoha podobami. Zkráceně jej však lze definovat jako poškození nervu spojujícího oko s mozkem (zrakový nerv) většinou způsobené tlakem v oku (nitrooční tlak), který ovlivňuje vaše zorné pole a zrak.
Riziko výskytu zeleného zákalu je šestkrát vyšší, pokud je vám přes 60 let.

Pro lepší pochopení, jak funguje zrakový nerv, si popíšeme, jak funguje oko:

Řasnaté tělísko produkuje v přední komoře čirou, vodnatou tekutinu zvanou komorová voda. Tato tekutina vyživuje různé části oka, včetně čočky, rohovky a očních tkání. Komorová voda je následně odváděna z oka přes houbovitou síť zvanou trabekulární síť přes Schlemmův kanál do krevních cév.

Zelený zákal nejběžněji postihuje Schlemmův kanál nebo trabekulární síť a brání tak komorové vodě v běžném odvodu z oka. Přirovnat si to můžeme k betonové přehradě se zablokovaným přetokem – pokud je přehrada neustále plná vody, která nemůže odtékat, dojde k nárůstu tlaku a přehrada nakonec praskne. Podobný princip platí, když dojde k zablokování Schlemmova kanálu nebo trabekulární sítě. Dojde k hromadění komorové vody, která ovlivní tlak v oku, který na to poškodí zrakový nerv a ovlivní tak váš zrak.

Existují dvě kategorie zeleného zákalu, zelený zákal s uzavřeným úhlem a zelený zákal s otevřeným úhlem. Každá kategorie je definována podle pozice oční čočky a duhovky ve vztahu k trabekulární síti³. Tato pozice totiž určuje, jak je komorová voda odváděna z oka či nikoli.

V případě glaukomu s uzavřeným úhlem je úhel mezi duhovkou a rohovkou buď zúžen, nebo zablokován. Případně dojde k poškození trabekulární sítě, které způsobí hromadění komorové vody a náhlé zvýšení nitroočního tlaku. Tento stav vede k vážné bolesti oka a vyžaduje neodkladnou léčebnou péči, aby nedošlo ke slepotě.

V případě primárního zeleného zákalu s uzavřeným úhlem nemá nárůst tlaku v oku žádnou identifikovatelnou příčinu a může se vyskytnout jen kvůli způsobu členění oka. Pokud existuje druhotná příčina, např. primární onemocnění, zranění, zánět nebo cukrovka způsobující náhlý nárůst tlaku v oku, jedná se o sekundární zelený zákal s uzavřeným úhlem.

V případě zeleného zákalu s otevřeným úhlem je úhel odvodu komorové vody mezi duhovkou a rohovkou široký a otevřený, nicméně dochází k pomalé blokádě odtokových kanálů. Komorová voda prochází trabekulární sítí příliš pomalu a není patřičně odváděna. Tímto neustále roste tlak v oku, který může poškodit zrakový nerv a vést ke slepotě. Příznaků si ihned nevšimnete, často zůstávají zcela bez povšimnutí.

Zelený zákal s otevřeným úhlem patří mezi nejběžnější formy tohoto typu onemocnění očí a tvoří podle nadace Glaucoma Research Foundation alespoň 90 % případů zeleného zákalu.

Stejně jako je tomu u glaukomu s uzavřeným úhlem, lze i glaukom s otevřeným úhlem rozdělit na primární a sekundární:

Primární zelený zákal s otevřeným úhlem (POAG)
Tato kategorie zahrnuje formy zeleného zákalu, při kterých dochází k pomalé blokádě a neexistuje sekundární příčina této blokády, kterou lze jasně identifikovat.

Mezi rizikové faktory POAG patří:

• zvýšený tlak v oku
  
• věk (60 a více)
  
• genetické faktory, např. rodinná anamnéza zeleného zákalu
  
• etnicita – u osob hispánského nebo afrického původu hrozí vyšší riziko vývoje POAG⁴
  
• POAG hrozí ve větší míře osobám trpícím krátkozrakostí (myopie)⁵
  
• cukrovka
  
• užívání určitých léků
  
• spánková apnoe
  

Sekundární zelený zákal s otevřeným úhlem (SOAG)

V této kategorii má pomalá blokáda odtokových kanálů jasnou příčinu.

Mezi sekundární faktory, jež mohou vést k výskytu SOAG, patří:

• operace
  
• trauma
  
• užívání léků, např. kortizonu
  
• vrozené faktory, které jsou přítomny při nebo po početí
  
• zdravotní stavy, např. pseudoexfoliace (abnormální akumulace bílkoviny v oku) a syndrom pigmentové disperze (způsobuje pigmentární glaukom)
  
• zánětlivé poruchy oka (zánět uvey)
  
• mechanická blokáda způsobená zvětšováním tloušťky čočky (fakomorfní glaukom)
  
  

Kromě náhlého nárůstu očního tlaku a extrémní bolesti, která se pojí s glaukomem s uzavřeným úhlem, si zeleného zákalu pacient často všimne, až když dojde k poškození zrakového nervu a sítnice. Pacienti trpící primárním glaukomem s otevřeným úhlem pociťují zrakové příznaky jen vzácně, zejména při nástupu onemocnění.⁶

Zelený zákal postihuje periferní (okrajové) vidění a mezi znatelné příznaky patří tunelové vidění, zúžené zorné pole, barevné kroužky, když se díváte do jasných zdrojů světla, a všeobecná ztráta zrakové ostrosti a vnímání kontrastu. Někdy glaukom způsobí dokonce zmizení částí zorného pole. Může postihnout jedno či obě oči a pokud není léčen, může vést k celkové ztrátě zraku.

Zelený zákal je možné popsat jako tiché onemocnění, protože i když dojde k postižení zraku, mozek je schopen vyrovnat se s měnícími se okolnostmi a doplnit chybějící informace, takže si postižená osoba příznaků nevšimne.

Zelenému zákalu nelze předejít, ale pokud si budete vědomi rizikových faktorů pojících se s tímto onemocněním, lze předejít slepotě.

Pokud vám hrozí zvýšené riziko vzniku zeleného zákalu, například kvůli etnickému původu, cukrovce, rodinné anamnéze nebo věku, je důležité pravidelně docházet na screeningová vyšetření glaukomu.

Roli mohou hrát také individuální faktory životního stylu. Riziko vzniku zeleného zákalu lze účinně snížit prevencí vysokého krevního tlaku, zvládáním spánkové apnoe a sledováním léčby kortizonem s pomocí lékaře.

Mezi varovné příznaky, na které byste si měli dát pozor, patří:

• chronické bolesti hlavy
  
• rozmazané vidění
  
• bolest za okem
  
• uslzené oči
  

Pokud proděláte kterýkoli nebo vícero z těchto příznaků, navštivte nejbližšího optika nebo očního lékaře a vyžádejte si vyšetření zeleného zákalu.

Existuje několik způsobů, jak testovat přítomnost zeleného zákalu. Váš optik může tato vyšetření kombinovat.

Jedná se o nejběžnější vyšetření, kterým se měří nitrooční tlak. Přístroj zvaný tonometr vypustí do oka malý vzduchový výboj a změří tlak v oku. Nejedná se o bolestivé nebo invazivní vyšetření a trvá pouhých několik minut. Může vám však být trochu nepříjemné.

Za pomocí hodnot naměřených tonometrem pak optik doporučí další postup. Přestože je tlak v oku jedinečný pro každého z nás, podle nadace Glaucoma Research Foundation je rozsah normálního tlaku obvykle mezi 12 až 22 mm Hg. Většina případů zeleného zákalu je však diagnostikována při hladinách přesahujících 20 mm Hg.

Je důležité mít na paměti, že výsledky tonometru poskytují hrubý náznak vašeho nitroočního tlaku v daný okamžik. Stejně jako krevní tlak se může i nitrooční tlak mezi měřeními lišit.

Váš optik vám poskytne konkrétní informace o naměřených hodnotách a pokud budou naměřené hodnoty neobvyklé, odkáže vás na očního lékaře.

Před vyšetřením se aplikují oční kapky na rozšíření zornic a poté jsou oči vyšetřeny zařízením zvaným fundoskop nebo vyfotografovány pomocí sítnicové snímkovací technologie, která zvětší zrakový nerv. Pokud je zjištěno něco neobvyklého, můžete být posláni na další vyšetření.

Další vyšetření mohou být zapotřebí, když výsledky tonometrie poukazují na vysoký nitrooční tlak, pokud máte rodinnou anamnézu nebo vám hrozí zvýšené riziko zeleného zákalu. Oční specialista může fundoskopii provést také v rámci běžné kontroly.