Back To Top

Relaxed Vision Center a I.Scription Partner vyhledávání

Kategorie

Carl Zeiss, Ernst Abbe a Otto Schott – vítězný tým

Změnili svět díky svým nápadům

Tito muži spojili své odborné znalosti z oblasti matematiky, fyziky, chemie a jemné mechaniky jako nikdo jiný před nimi, a položili tak základy četných průkopnických vynálezů: Carl Zeiss, Ernst Abbe a Otto Schott – to jsou tři podnikatelé, kteří pomohli optickému průmyslu v jeho vzestupu. Portrét, připravený LEPŠÍM VIDĚNÍM. 

Carl Zeiss Jena – zrod globálního hráče

Zeiss a Abbe

Zeiss a Abbe

Německo v polovině 19. století: po dokončení průpravy na mechanika začal 30letý Carl Zeiss (1816-1888) s podnikáním v Jeně. S počátečním kapitálem ve výši 100 tolarů v podobě půjčky svého bratra Eduarda, žijícího v této oblasti, zahájil Carl činnost své Dílny jemné mechaniky a optiky oficiálně 17. listopadu 1846. Historicky významné datum. Zeiss pracoval zpočátku bez zaměstnanců, kdy nejrůznější nástroje konstruoval, opravoval a optimalizoval sám. Obzvláště dobře na odbyt šly jeho lupy, vyrobené ze zrcadlového skla, veliké oblibě jeho zákazníků se však těšily i výrobky jiných výrobců, jako např. teploměry, dalekohledy a brýle.

Nejen lepší kvalita než u konkurence, ale i lepší cena

Obchody šly tak dobře, že Zeiss o něco později své podnikání rozšířil, najal si své první zaměstnance a přestěhoval se do větší dílny. Byla to především výroba jednoduchých mikroskopů, která se pro firmu ukázala být jako velmi zisková: mikroskopy se daly pořídit nejen za lepší cenu než u konkurence, ale byly i kvalitnější. Zde již vidíme Zeissovo odhodlání k inovaci: na rozdíl od přístrojů jiných výrobců mohli uživatelé u jeho mikroskopů zaostřovat přímo na sloupku, a nikoli na mikroskopovém stolku, což byl mnohem pohodlnější způsob ovládání.

Využití týmové práce k dosažení globálního úspěchu

I přesto však Zeiss nebyl spokojen a po řadu let pokračoval ve zdokonalování technologie mikroskopů. Zejména v té době běžná výroba, založená na metodě pokusu a omylu, mu připadala jako zastaralá: tj. proces neustálé výměny čoček a změny jejich vzdálenosti do doby, dokud se nedosáhlo použitelného optického systému. Tváří v tvář neefektivnímu systému, založenému na metodě pokusu a omylu, Zeiss tuto běžnou praxi ignoroval a pro výrobu svých budoucích čoček rozvinul myšlenku, opřenou o výpočty. Jemný mechanik si tak nakonec vybral jednoho konkrétního zaměstnance, aby svou představu ideálního výrobního procesu v roce 1866 také uskutečnil. Od této chvíle pracoval na svém velikém cíli s fyzikem Ernstem Abbem (1840–1905), a to na vývoji mikroskopu, který by překonal optické vlastnosti přístrojů všech jeho konkurentů. Zeissovi bylo 50, Abbemu teprve 26. Mohli se lišit věkově, měli však stejnou vizi. Tým pečlivě pracoval, optimalizoval a konstruoval po dobu šesti let, kdy byl Zeiss nakonec schopen představit v roce 1872 mikroskop, který svou kvalitou předčil výrobky veškeré jeho konkurence. Tato konkurenční výhoda přinesla týmu mezinárodní uznání a opěvování vědci a lékaři. Zeiss odměnil Abbeho za jeho úspěch štědrou nabídkou k účasti na zisku a v roce 1875 ho nakonec učinil i svým partnerem.

Cesta k nezávislosti

Společnost se rychle rozrůstala, prodávala stále více a více přístrojů a zaměstnávala čím dál více personálu. Přesto tu však stále byl jeden nedořešený problém: přestože Zeiss a Abbe úspěšně vytvářeli skvělé mikroskopové čočky, nebyli dosud s to koupit speciální optické sklo. Snili o převzetí této výroby a produkování optického skla co možná nejlepší kvality v Jeně. Jenže jak?

Odpověď nenechala na sebe dlouho čekat. 28letý chemik a odborník na sklo z Wittenu jménem Otto Schott (1851–1935) vyvinul postup tavby malých množství skla. To umožnilo zkoušet jeho různá složení. Vytavil typ skla se zcela novými optickými vlastnostmi, tzv. lithiové sklo. Jeho vzorek v roce 1879 bez váhání zaslal světově proslulému fyziku Abbemu, čímž zahájil plodnou spolupráci, která brzy na to nabrala na další intenzitě. Schott se usadil v Jeně, kde pro něj byla zřízena laboratoř pro vývoj skla (později přetvořená na Jenskou sklárnu Schott & partneři, nynější Schott AG). Zde Schott poprvé vyvinul a vyrobil nové optické skelné materiály, a následně vynalezl tepelně a chemicky odolné borosilikátové sklo (dodnes známé jako jenské sklo). To mu umožnilo nabídnout širokou paletu výrobků. Carl Zeiss, Ernst Abbe a Otto Schott – vítězný tým, osudové spojení.

Zeiss a Abbe – podnikatelé se smyslem pro zodpovědnost

Zeiss a Abbe jsou nejen ztělesněním vědeckých průkopnických úspěchů a podnikatelského ducha, ale i smyslu pro zodpovědnost a vynikajících společensko-politických úspěchů. Po smrti Carla Zeisse v roce 1888 Abbe své podíly ve společnosti a sklárně spolu s podíly rodiny Zeissů úspěšně převedl do nadace Carl Zeiss. V prvé řadě chtěl zajistit existenci společnosti tím, že ji učinil nezávislou na svých osobních zájmech. V roce 1896 vypracoval Abbe stanovy. Od té doby měla ze zisků společnosti prosperovat Univerzita v Jeně a jenští obyvatelé. Právní předpisy byly stejně tak průkopnické. Stanovil právně vymahatelná práva zaměstnanců v době, kdy ještě neexistovalo něco takového jako pracovní právo a kdy vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byly stále ještě patriarchální. I když ostatní společnosti nakonec zavedly předpisy typu 9- či 8-hodinové pracovní doby (počínaje rokem 1900), tyto pracovní podmínky byly zaměstnancům společnosti ZEISS garantovány.

Související články

Zaručená kvalita se označuje slavnou laserovou gravurou Z
Nová tvář společnosti Carl Zeiss:
Sklo může být dražší než zlato
Věděli jste, že společnost Carl Zeiss pro vás našla novou zálibu?
Patentová ochrana pro i.Scription®
 

Na této webové stránce používáme cookies. Cookies jsou malé textové soubory, ukládané webovými stránkami na vašem počítači. Cookies jsou široce rozšířené a pomáhají stránky optimalizovaně prohlížet a zlepšit. Používáním naší stránky prohlašujete, že jste s tím srozuměni. více

OK