Carl Zeiss, Ernst Abbe a Otto Schott – vítězný tým

Změnili svět díky svým nápadům

Tito muži spojili své odborné znalosti z oblasti matematiky, fyziky, chemie a jemné mechaniky jako nikdo jiný před nimi, a položili tak základy četných průkopnických vynálezů: Carl Zeiss, Ernst Abbe a Otto Schott – to jsou tři podnikatelé, kteří pomohli optickému průmyslu v jeho vzestupu. Portrét, připravený LEPŠÍM VIDĚNÍM. 

Carl Zeiss Jena – zrod globálního hráče

Zeiss a Abbe

Zeiss a Abbe

Německo v polovině 19. století: po dokončení průpravy na mechanika začal 30letý Carl Zeiss (1816-1888) s podnikáním v Jeně. S počátečním kapitálem ve výši 100 tolarů v podobě půjčky svého bratra Eduarda, žijícího v této oblasti, zahájil Carl činnost své Dílny jemné mechaniky a optiky oficiálně 17. listopadu 1846. Historicky významné datum. Zeiss pracoval zpočátku bez zaměstnanců, kdy nejrůznější nástroje konstruoval, opravoval a optimalizoval sám. Obzvláště dobře na odbyt šly jeho lupy, vyrobené ze zrcadlového skla, veliké oblibě jeho zákazníků se však těšily i výrobky jiných výrobců, jako např. teploměry, dalekohledy a brýle.

Nejen lepší kvalita než u konkurence, ale i lepší cena

Obchody šly tak dobře, že Zeiss o něco později své podnikání rozšířil, najal si své první zaměstnance a přestěhoval se do větší dílny. Byla to především výroba jednoduchých mikroskopů, která se pro firmu ukázala být jako velmi zisková: mikroskopy se daly pořídit nejen za lepší cenu než u konkurence, ale byly i kvalitnější. Zde již vidíme Zeissovo odhodlání k inovaci: na rozdíl od přístrojů jiných výrobců mohli uživatelé u jeho mikroskopů zaostřovat přímo na sloupku, a nikoli na mikroskopovém stolku, což byl mnohem pohodlnější způsob ovládání.

Využití týmové práce k dosažení globálního úspěchu

I přesto však Zeiss nebyl spokojen a po řadu let pokračoval ve zdokonalování technologie mikroskopů. Zejména v té době běžná výroba, založená na metodě pokusu a omylu, mu připadala jako zastaralá: tj. proces neustálé výměny čoček a změny jejich vzdálenosti do doby, dokud se nedosáhlo použitelného optického systému. Tváří v tvář neefektivnímu systému, založenému na metodě pokusu a omylu, Zeiss tuto běžnou praxi ignoroval a pro výrobu svých budoucích čoček rozvinul myšlenku, opřenou o výpočty. Jemný mechanik si tak nakonec vybral jednoho konkrétního zaměstnance, aby svou představu ideálního výrobního procesu v roce 1866 také uskutečnil. Od této chvíle pracoval na svém velikém cíli s fyzikem Ernstem Abbem (1840–1905), a to na vývoji mikroskopu, který by překonal optické vlastnosti přístrojů všech jeho konkurentů. Zeissovi bylo 50, Abbemu teprve 26. Mohli se lišit věkově, měli však stejnou vizi. Tým pečlivě pracoval, optimalizoval a konstruoval po dobu šesti let, kdy byl Zeiss nakonec schopen představit v roce 1872 mikroskop, který svou kvalitou předčil výrobky veškeré jeho konkurence. Tato konkurenční výhoda přinesla týmu mezinárodní uznání a opěvování vědci a lékaři. Zeiss odměnil Abbeho za jeho úspěch štědrou nabídkou k účasti na zisku a v roce 1875 ho nakonec učinil i svým partnerem.

Cesta k nezávislosti

Společnost se rychle rozrůstala, prodávala stále více a více přístrojů a zaměstnávala čím dál více personálu. Přesto tu však stále byl jeden nedořešený problém: přestože Zeiss a Abbe úspěšně vytvářeli skvělé mikroskopové čočky, nebyli dosud s to koupit speciální optické sklo. Snili o převzetí této výroby a produkování optického skla co možná nejlepší kvality v Jeně. Jenže jak?

Odpověď nenechala na sebe dlouho čekat. 28letý chemik a odborník na sklo z Wittenu jménem Otto Schott (1851–1935) vyvinul postup tavby malých množství skla. To umožnilo zkoušet jeho různá složení. Vytavil typ skla se zcela novými optickými vlastnostmi, tzv. lithiové sklo. Jeho vzorek v roce 1879 bez váhání zaslal světově proslulému fyziku Abbemu, čímž zahájil plodnou spolupráci, která brzy na to nabrala na další intenzitě. Schott se usadil v Jeně, kde pro něj byla zřízena laboratoř pro vývoj skla (později přetvořená na Jenskou sklárnu Schott & partneři, nynější Schott AG). Zde Schott poprvé vyvinul a vyrobil nové optické skelné materiály, a následně vynalezl tepelně a chemicky odolné borosilikátové sklo (dodnes známé jako jenské sklo). To mu umožnilo nabídnout širokou paletu výrobků. Carl Zeiss, Ernst Abbe a Otto Schott – vítězný tým, osudové spojení.

Zeiss a Abbe – podnikatelé se smyslem pro zodpovědnost

Zeiss a Abbe jsou nejen ztělesněním vědeckých průkopnických úspěchů a podnikatelského ducha, ale i smyslu pro zodpovědnost a vynikajících společensko-politických úspěchů. Po smrti Carla Zeisse v roce 1888 Abbe své podíly ve společnosti a sklárně spolu s podíly rodiny Zeissů úspěšně převedl do nadace Carl Zeiss. V prvé řadě chtěl zajistit existenci společnosti tím, že ji učinil nezávislou na svých osobních zájmech. V roce 1896 vypracoval Abbe stanovy. Od té doby měla ze zisků společnosti prosperovat Univerzita v Jeně a jenští obyvatelé. Právní předpisy byly stejně tak průkopnické. Stanovil právně vymahatelná práva zaměstnanců v době, kdy ještě neexistovalo něco takového jako pracovní právo a kdy vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byly stále ještě patriarchální. I když ostatní společnosti nakonec zavedly předpisy typu 9- či 8-hodinové pracovní doby (počínaje rokem 1900), tyto pracovní podmínky byly zaměstnancům společnosti ZEISS garantovány.

Na této webové stránce používáme cookies. Cookies jsou malé textové soubory, ukládané webovými stránkami na vašem počítači. Cookies jsou široce rozšířené a pomáhají stránky optimalizovaně prohlížet a zlepšit. Používáním naší stránky prohlašujete, že jste s tím srozuměni. více